V dnešním díle naší nové rubriky „Začínáme s korálky“ budeme  ketlovat. A ač se to z názvu může zdát – tato technika nemá nic společného s Kelty – původ jejího názvu hledejte spíše v německém slově „die Kette“  – tedy „řetěz, řetízek“.

Takže co to ketlování vlastně tedy je? Je to jedna ze základních a tradičních technik výroby bižuterie a dala by se jednoduše popsat jako výroba řetízků z drátu a korálků. Navlékneme korálek na kousek drátu, kleštěmi na drátě uděláme očko, na druhé straně drátu uděláme totéž … a opakujeme a jednotlivé komponenty spojujeme očky k sobě.

Pro ketlování obvykle používáme drát z různých materiálů, průměry volíme dle tvrdosti drátu a velikosti dírek v korálích, které chceme používat, od 0,5 do 0,8 mm (měkký měděný drát vezmeme radši v síle 0,8 mm, tvrdý nerezový drát zase klidně v 0,5 mm). Místo drátu ale můžeme použít také speciální předpřipravené komponenty, kterým se říká ketlovací jehly nebo ketlovací nýty. Jejich největší výhoda oproti obyčejným drátům je kromě ušetřené práce zejména to, že se vyrábí ve stejných barevných provedeních, jako další bižuterní kovodíly a tím pádem s nimi pak dokonale ladí.  Jehly i nýty se navíc dají zakoupit v různých délkách, od 15 mm do 5 centimetrů – délku volíme podle korálků, které chceme používat. Prodávají se opět obvykle v balení po 50 – 100 kusech, za cenu od 15 do 45 korun za 100 kusů, dle délky (a samozřejmě dle materiálu – jehly a  nýty z nerezu budou dražší než obyčejné bižuterní). Nebojte se – 100 kusů doopravdy není mnoho a zejména pokud s ketlováním začínáte, budete jich potřebovat spoustu na trénování 🙂 Takže si klidně rovnou kupte celé balení … a nebo raději dvě 😉

Ketlovací jehla má na konci už připravené očko a slouží zejména pro výrobu jednotlivých dílů korálkového řetízku, které se pak očky spojují k sobě. Ketlovací nýt má na konci placičku (většinou) nebo kuličku (nýty s kuličkou jsou poměrně málo dostupné a o něco dražší, ale vypadají velmi hezky) a slouží zejména k výrobě přívěsků či náušnic.

Náušnice

Na náušnice si připravte větší korálky dle vlastního výběru (já jsem si přichystala skleněné skaraby a pyramidky), dva náušnicové háčky a dva dost dlouhé ketlovací nýty. A samozřejmě budete potřebovat také všechny troje základní bižuterní kleště. Délka jehly nebo nýtu by měla být alespoň o pět až osm milimetrů delší než je délka všech korálků, které chceme naketlovat dohromady (pokud je kratší, máme problém, pokud je delší, není problém – zkrátíme ;). Korálky navlékněte na nýt v takovém pořadí, v jakém je chcete na náušnici mít. Poté štípacími kleštěmi zkraťte nýt tak, aby přesahoval přes korálky o cca 5 – 8 milimetrů (pro začátek si dejte raději těch 8 ;)). Tento zbývající kousek drátu poté těsně za posledním korálkem zahněte do pravého úhlu – rukou nebo kleštěmi.

A teď jdeme kroutit – pevně uchopíme ketlovací kleště a konec drátu si chytíme mezi čelisti. Musíme začít skutečně až na samotném konci drátu, aby mělo očko ten správný tvar. Snažíme se rukou pouze otáčet tak, abychom vytvarovali očko, nenakláníme doleva ani doprava a postupně, pomalu utahujeme tak, abychom očko uzavřeli těsně u korálku … táááák … ufff, utřeme pot z čela – a máme hotovo. Teda skoro – ještě uděláme to samé na druhé náušnici.

Nyní otevřeme očko na náušnicovém háčku. Uděláme to podobně jako když otevíráme spojovací kroužek. Do otevřeného očka navlékneme to očko, které jsme právě v potu tváře dotvořili – a zavřeme.  A teď už máme fakt hotovo 🙂

Tip – vhodné korálky: Na ketlování se dají použít téměř jakékoliv korálky, kromě vyloženě drobných korálků s příliš malými dírkami – a kromě korálků velkodírkových – s těmi se nám bude nejen velmi špatně pracovat, ale mohlo by se stát, že ketlovací nýt velkou dírkou v korálku prostě propadně. Pokud přesto všechno chcete velkodírkové korálky naketlovat, můžete před a za takovýto „problematický“ korálek navléci menší korálek a nebo drobný ozdobný kaplík.

Jehla nebo nýt? Na výrobu náušnic a přívěsků se typicky používají právě ketlovací nýty. Čistě teoreticky je možné místo nýtu použít i ketlovací jehlu, ale prosím, nedělejte to – to nevyužité očko na spodní straně přívěsku nebo náušnice vypadá strašně, ale strašně blbě, neprofesionálně a nedokončeně. Takže radši sáhněte po nýtech a nebo do toho nevyužitého očka ještě něco zavěste – třeba přívěsek nebo pár kousků řetízku a dotáhněte to „do konce“ 😉

Řetízek

Pokud stejně navlékneme korálek a vytvarujeme očko na ketlovací jehle, vznikne nám vlastně jeden díl řetízku – ten pak můžeme spojovat s dalšími, stejně vyrobenými díly, případně s jinými bižuterními kovodíly nebo s kousky klasického řetízku – a vytvořit si třeba náramek nebo náhrdelník. Na konec pak jen pomocí spojovacích kroužků připevněte zapínání. (Mimochodem když už jsme u toho – očka na takovémto komponentu by měla být ideálně kolmá na sebe, případně obě v přesně v jedné rovině).

Troubleshooting – aneb když se až tak úplně nedaří

Ketlování vypadá jako velice snadná technika, ale nenechte se zmást – než přijdete na to, jak udělat očko, které bude pěkně kulaté, rovné, osově souměrné a správně uzavřené, zlikvidujete spoustu ketlovacích jehel a probdíte spoustu nocí a minimálně jednou mě proklejete až do desátého kolene za to, do jaké ptákoviny jsem vás to zase uvrtala 🙂 – ale nevzdávejte to. Chce to čas, chce to trénink. Nečekejte, že vaše první očko bude dokonale kulaté a dokonale dovřené. Nebude. A druhé taky ne. Ani třetí. Ale to desáté už bude lepší, padesáté ještě lepší a až vám jich projde rukama několik desítek či stovek kusů, už vám to půjde skoro samo 😉

Pokud se vám nějaké šišaté nebo nedovřené očko povede, určitě byste ho na svém výrobku neměli nechávat – zkuste ho opravit a nebo raději vyměňte drátek a udělejte očko zcela znovu. Ketlovací jehly a nýty jsou víceméně halířové položky a nemá cenu na nich šetřit. Nedovřená a zdeformovaná očka nejen že vypadají ošklivě, ale hlavně se nám mohou kdykoliv rozpojit, zachytávají se o textil, při nošení mohou škrábat – a to je přece strašná škoda – když už do našich výtvorů investujeme tolik času a práce, chceme aby byly odolné, trvanlivé a  hezké, že jo?

Zhruba takhle by to mělo vypadat. Očko je pokud možno pěkně kulaté, osově souměrné, v jedné rovině, očko je pevně uzavřené přesně v místě, kde drát vychází z posledního korálku. Pokud pracujeme s ketlovací jehlou, mělo by naše očko být cca stejně velké jako to původní.

A teď se podíváme, jak by to vypadat nemělo 🙂

Co je tam špatně? Očko je nakřivo.
Jak moc je to špatně? Jenom trochu, dá se to opravit 😉
Kde je chyba? Při výrobě očka jste pohnuli rukou do strany.
Jak z toho ven? Vezmeme si ploché kleště a očko narovnáme, případně ještě dovřeme.

Co je tam špatně? Očko není osově souměrné
Jak moc je to špatně? Jenom trochu, dá se to opravit
Kde je chyba? Buďto jsme na začátku dostatečně nezalomilli drát a nebo jsme na konci očko dostatečně nevyrovnali
Jak z toho ven? Plochými nebo ketlovacími kleštěmi očko přitáhneme na tu správnou stranu a případně dovřeme.

Co je tam špatně? Očko úzké a nedovřené
Jak moc je to špatně? Hodně
Kde je chyba? Tady je toho víc – především příliš dlouhý drát – stačila by jej cca polovina. A další chyba – začli jsme kroutit příliš daleko od konce. A navíc … jsme vlastně ani nekroutili, v podstatě jsme drát akorát tak trochu zohnuli.
Jak z toho ven? Narovnat, zkrátit a zkusit znovu. Pokud je drát moc zdeformovaný, raději vyhodit a vzít nový.

Co je tam špatně? Konec drátu se dotýká korálku
Jak moc je to špatně? Na stupnici od jedné do deseti? Dvanáct.
Kde je chyba? Může to být příliš krátký drát a nebo příliš velký průměr kleští.
Jak z toho ven? Pokud je drát krátký, narovnejte ho, vyhoďte a použijte nový. Pokud je drát dost dlouhý a relativně rovný, zkuste očko vytvarovat znovu, ale použijte užší část kleští.

A ještě jedna chyba, která při ketlování často nastává … když děláte nějaký delší kus řetízku, občas se stává, že se očka „zasekávají“ do sebe a tvoří na řetízku nehezké „zuby“ – to se stává zejména pokud je jedno z oček špatně vytvarované, křivé nebo nedovřené a také v případě, že se jedno očko od druhého příliš výrazně liší ve své velikosti.

Tak – a to je pro dnešek všechno – takže honem pro balíček jehel a jdeme trénovat 🙂

V příštím díle se seznámíme s různými druhy návlekových materiálů – přeci jen nejenom ketlováním živa je korálkářka a v každém korálkovém obchodě naleznete nespočet druhů různýc šňůrek, vlasců, řemínků a drátů – takže si příště představíme ty nejpoužívanější z nich, řekneme si na co jsou vhodné a poradíme si, jak vybrat ten správný.