Dneska pomalu a jistě navážeme na naši sérii korálkových návodů pro začátečníky a podíváme se na jednu z nejpopulárnějších technik ve světě šitého šperku – ukážeme si, jak můžeme pomocí korálků obšívat bezdírkové bižuterní kameny.
Tento projekt je vhodný pro všechny trochu zdatnější začátečníky a mírně pokročilé korálkářky. Postup samotný není technicky náročný, ale vyžaduje preciznost (tady chybu ve stehu nebo zapomenutý přechod o řadu výš moc neokecáte) a především pevné utahování, aby nám kámen v obšití pevně držel a nedal se vyloupnout. A taky počítejte s tím, že budete pracovat s relativně drobnými korálky. Takže než se pustíte do svého prvního obšitého šutru, doporučuju natréhovat klasický peyote steh – třeba podle našeho návodu. A taky si můžete nastudovat naše teoretické povídání o rokajlu a o bezdírkových bižuterních komponentech.
Tak, a teď si uvařte kotel kafe, pohodlně se usadťe … jdeme na to 😉
Kolik existuje způsobů obšívání kabošonů? Jenom tento a nebo je jich více?
- Způsobů jak obšít kabošon existuje … no … hrubým a velmi střízlivým odhadem … asi 2658168, plus mínus pár stovek. No dobře, přeháním, ale já už lepší nebudu. Ale je jich prostě … strašněmoc.
- Některé jsou jednodušší, některé složitější.
- Některé jsou univerzální a aplikovatelné či snadno modifikovatelné na různé tvary a velikosti kamenů, jiné budou fungovat jen na jeden konkrétní typ, tvar nebo velikost kamene
- Některé vycházejí z principů korálkové výšivky a šijou se na podkladovou látku, jiné se šijí „volně“, přímo kolem kamene.
- Na některé vám postačí pouze rokajlové korálky, jiné využívají spousty dalších typů korálků, všelijaké mačkanice, dvoudírkové korálky či jiný borčus.
My si dnes ukážeme techniku obšívání peyote stehem. Je to technika načisto snadná a nekomplikovaná, univerzální, velmi snadno upravitelná na všechny možné velikosti i tvary kamenů, materiálově nenáročná – k jejímu vyhotovení potřebujete pouze šutr a dvě velikosti rokajlu – a velmi variabilní co se týče následného zdobení či dalšího využití obšitého šutérku.
Co všechno se takhle dá obšít?
Já občas tak nějak položertem říkám, že obšít se dá cokoliv, co je víceméně ploché a vydrží se to dostatečně dlouhou dobu nehýbat. Ale teď vážně, manžela, kočku i ten létající talíř co vám možná právě přistál za barákem nechme stranou … Obšívat se dají téměř jakékoliv druhy bezdírkových kamenů, počínaje broušenými bižuterními kameny (rivoli, šatony), přes klasické kabošony (šperkový kámen s plochou rubovou a vypouklou lícovou stranou) až po vhodně tvarované tromlované minerály či přírodní kamínky – a nebo samozřejmě ploché korálky či přívěskové komponenty. Podmínkou je, aby byl kámen plochý, či spíše aby měl po celém obvodu stejnou výšku a aby jeho obvod nebyl nijak zvlněný. (Jako jo, ono i tohleto nakonec půjde nějak obšít, ale u toho i zkušení matadoři s mnohaletou praxí nadávají jako starej námořník – pokud s obšíváním teprve začínáte, těmto tvarům se v rámci zachování vlastního duševního zdraví raději vyhněte.)
Tvar: Nejvhodnější na obšívání – především pokud začínáte – jsou kameny kulatého či oválného tvaru (a nebo zaoblené mírně nepravidelné tvary). Samozřejmě je možné obšívat i jiné tvary (teď mám na mysli zejména tvary „hranaté“, takže třeba kapky, obdélníky, čtverce, prostě cokoliv – pravidelného i nepravidelného – co má aspoň jeden roh), ovšem počítejte s tím, že s nimi nebude příliš lehké pořízení – zejména se bude hůře měřit délka první řady a někde během obšívání budete muset zohlednit i to, že kámen má rohy a kde jsou rohy vlastně umístěné – a to bývá vždycky děsná sranda. Nejjednodšší způsob jak „pokořit“ tento typ kamenů je ten, že si najdete nějaký návod, kde se pracuje právě s tím konkrétním typem a velikostí kamene a vyjít z něj. A nebo – pokud už máte něco málo našito a chcete se do toho pustit na vlastní triko, nachystejte si hromadu jehel a nití, ostré nůžky a něco dobrého na pití a pusťte se do experimentů.
Velikost: Řekněme že pohodlně se dají obšívat kameny o průměru od osmi (dobře, možná už i od šesti) milimetrů až do několika centimetrů. Na první pokusy ale doporučuju vyhnout se velkým velikostním extrémům a pohybovat se třeba v rozmezí od 12 do 25 milimetrů. Až budete mít natrénováno, klidně se můžete pustit i do něčeho zábavnějšího.
Obšívání kabošonů vypadá nesmírně složitě, ve skutečnosti je to ale záležitost až překvapivě jednoduchá. Celá ta „finta“ by se dala shrnout jednoduše – kvalitní a pravidelný rokajl ve správném poměru velikostí + pevné utahování.
Takže … japonské značky (TOHO nebo Miyuki) a nebo Matubo to jistí. Preciosa se dá použít taky, ale oproti „japoncům“ se mírně tvarově liší a obvykle se u ní neznačí velikosti, takže vychytat ten správný poměr velikostí nemusí být úplně jednoduché. Pokud s obšíváním začínáte, určitě jako první jděte do „japonců“ a Preciosu si případně nechte na později, až budete mít natrénováno a už budete mít ty poměry velikostí pěkně v oku. A křivý čínský rokajl si nechte jako posyp na chodník a nebo do freeformu 😉 tady byste se s ním zbytečně trápili.
A jaké velikosti teda použít? Pokud si vezmete klasické kulaté 11/0 (na obvod kamene) a 15/0 (na jeho uzavření z lícové a rubové strany), neuděláte chybu. Případně můžete místo kulaté 11/0 použít válečkovou 11/0 (Miyuki Delica nebo TOHO Treasures) a nebo je postupně použít všechny (začít kulatou 11/0 na obvodu a uzavírat Delicou 11/0 a poté 15/0). Tahle kombinace zkrátka funguje vždycky.
(Samozřejmě že pracovat se dá s různými velikostmi rokajlu, ne jen s 11/0 a 15/0 – pokud pracujete s hodně velkými kameny, můžete přibrat do party i kulatou 8/0 a volitelně i Delicu 10/0 – ale vždycky je potřeba vyladit kombinaci tak, aby to prostě všechno sedlo k sobě. Takže nejdříve se raději držte ozkoušených kombinací a až to budete mít tak nějak v oku, klidně se pusťte do experimentů ;))
Tak jo, dost bylo keců, já jdu šít a vy mi pojďte koukat přes rameno. Ať vás moc nematu, nepouštěla jsem se do žádných větších akcí a ani do žádného exotického materiálu … takže 11/0, 15/0, šutr a něco ke kompletaci. Konkrétně tedy:
- Kabošony – rovnou dva kusy (jop, budou náušnice), jedná se o imitaci tyrkysu o průměru 14mm.
- Rokajl TOHO Round 15/0 – ten zlatý
- Rokajl TOHO Round 11/0 – ten tyrkysový
- Matubo 8/0 – tyrkysové – jenom pár kousků k dokončení a zavěšení výrobku.
- A protože budem dělat náušnice, tak samozřejmě budem ještě potřebovat kovošrot, takže náušnicové háčky dle vašich preferencí, spojovací kroužky a něco navíc k dozdobení.
- A samozřejmě jehlu a nit na šití z korálků
Fotky jsou klikatelné – po rozkliknutí se vám zobrazí fotka ve větší velikosti včetně podrobného textového popisu každého kroku. Mezi jednotlivými kroky je možno plynule přecházet.
Tip: pokud si nejste jistí co se kompletace týče, mrkněte na náš začátečnický seriál, konkrétně pak na díly, kde se řeší spojovací kroužky a ketlování 😉
Troubleshooting, aneb co dělat když to „nesedí“
Pokud se vám při obšívání něco nedaří, obvykle se to „něco“ dá zařadit do jedné z následujících skupin:
1) Je to jakési křivé a moc hranaté a/nebo mi najednou nevychází počty nebo velikost obšití, nevidím kde je konec řady.
– nejpravědpodobnější je, že jste udělali chybu ve stehu (přidali korálek „do mezery“ a nebo prošili dva zároveň, zapomněli jste na „přechod o řadu výš“ a nebo jste si na začátku napočítali lichý počet korálků. Řešení je jednoduché, ale líbit se vám nebude. Najít chybu, vypárat a opravit, případně pokud jste hned na začátku, tak to radši celé střihnout a začít znovu. Takováhle chyba se okecat nedá, pokud ji hned neopravíte, bude se s vámi táhnout až do konce a výsledku se nedoberete.
2) Ehm, povedlo se mi to nějak obšít, ale nějak to tam lítá, je to křivé, sjíždí to z toho šutru, je to moc volné nebo moc těsné, šutr vypadává a nebo tak něco.
– tohle obvykle způsobuje špatný počet korálků v první řadě. Buď jich máte málo a nebo moc. Buď to můžete střihnout a zkusit si první řadu naměřit a napočítat znovu – a nebo na to běžte od lesa a zkuste do toho napasovat jiný šutr 😉 Jo, asi to zní divně a asi jsem vám touhle radou právě pokazila plány, ale občas takto vznikají nejzábavnější a nejoriginálnější šperky.
Případně pokud máte pocit, že počet korálků od začátku seděl, ale teď to najednou sjíždí a šutr tam nedrží, zřejmě jste se dopustili nerovnoměrného utažení. Tedy … základní řadu máte utaženou na šutr, další řady 11/0 jsou spíš rozvolněné a 15/0 jsou už zase dotažené „na šutr“. Takže taková chyba-nechyba. Co s tím? Buď použijte jiný (nepatrně menší) kámen) a nebo se s tím prostě poperte. Bude to chtít spoustu odhodlání, pevnou ruku a možná slovník sprostých slov
3) Při uzavírání (šití menší velikostí) jsou mezi korálky příliš velké mezery a jsou mezi nimi vidět nitě
– tohleto je jeden z problémů, který nastane, když si použitý poměr velikostí rokajlu „nesedne“ s tvarem kamene. Přesněji řečeno že korálky, kterými šijete uzavírací řady, jsou příliš malé. Řešení je asi takové – vypárejte všechny řady, ve kterých se problém objevuje a zkuste použít korálky o trochu větší velikosti (třeba jednu nebo více řad 15/0 nahraďte jednou řadou Delicy 11/0), případně u velkých a nebo nepravidelných kamenů může fungovat i to, že občas do jedné mezery místo jednoho korálku přidáte dva (u pravidelných tvarů si můžete dát tu práci a vymyslet nějaký „vzoreček“ typu „do jedné mezery jeden, do druhé mezery dva“, aby byla i tato řada obšití pěkná a uhlazená a z chyby se tím stal tak trochu designový prvek – ale pokud máte nepravidelný přírodní šutr, na nějaké vzorce se vykašlete a korálky přidávejte prostě tak, aby tam seděly) . Každopádně bude potřeba zaexperimentovat a vyladit řady tak, aby korálky seděly natěsno jeden vedle druhého. Viditelné nitě prostě nebereme. Ani na rubové straně 😉
A nebo to taky může znamenat že máte málo řad 11/0. Takže – hlavně u nějakého šutru s vyšší hranou – zvažte jestli by to nechtělo jednu řadu přidat.
4) Při uzavírání (šití menší velikostí) řady nedoléhají na kámen, ale vytvářejí dutinku, jakoby „odstávaly“
– přesně opačná situace jako v předchozím kroku – tentokrát to ale znamená že korálky, kterými šijete uzavírací řady, jsou příliš velké. Obvykle pomůže nahradit korálky v poslední (nebo ve dvou posledních) uzavíracích řadách menší velikostí (jasně, tady to bude trochu problém, ale jelikož žádný rokajl není úplně stoprocentně pravidelný, prostě na šití uzavíracích řad vybírejte ty menší kusy. A nebo … pokud vám zlobí TOHO 15/0, použijte třeba Miyuki 15/0, které jsou o něco užší, případně sáhněte po nějaké extra drobotině od Preciosy). Pokud nic menšího k dispozici nemáte, můžete zkusit v poslední řadě přidávat korálky „ob jeden“ – tedy do jedné mezery korálek přidáte, v druhé mezeře jenom provléknete jehlu „na sprosťáka“ do dalšího korálku (viz foto vlevo) – takhle se poslední řada hezky utáhne a jako bonus vytvoří pěknou dekorativní hvězdičku (viditelné nitě se nebojte, pokud tuhle fintu použijete jako „utahovací“ tam kde korálky odstávají, tak hezky se po dotažení složí k sobě, že nit bude viditelná jen minimálně. Ale bacha – tato finta bude 100% fungovat jenom když jste měli v první řadě počet korálků dělitelný čtyřmi. Pokud jste začínali s počtem, který není dělitelný čtyřmi, tak se této fintě raději vyhněte a nebo ji proveďte jenom na rubové straně, kde se případná nerovnost na konci řady schová. A samozřejmě mezi tyto nově přidané korálky pak můžete dle potřeby šít další řady (viz foto vpravo 😉 )
5) Ach, to utahování
– mě znáte, poznámku na toto téma si tak nějak nemůžu odpustit 😉 Utahovat je potřeba s citem, ale pořádně, pracovní konec nitě je nutno držet stále mírně napnutý a každý nově přidaný korálek je nutné pečlivě usadit na své místo, dotáhnout, zkontrolovat přetažené nitě a případně je opravit a teprve potom pokračovat s dalším korálkem. A především je nutné utahovat rovnoměrně už od první řady. Pokud už základní návlek špatně zavážete a nebo první řadu uděláte příliš volnou, dalšími řadami to už nenapravíte. Šutr sice tak nějak obšijete, ale nebude to mít žádnou extra „štábní kulturu“ a bude to celé vypadat poněkud divně.
Jo a ještě jedna věc. Pokud máte po došití pocit, že vám to utahování nějak hapruje, zkuste ten šutr z obšití vyloupnout. Jako vážně. Ne, nedělám si srandu. Ano, možná mám sadistické sklony. Ale … pokud se vám povede kámen z obšití snadno vyloupnout, je možné že se úplně to stejné stane tomu, kdo bude hotový šperk nosit … a to nechceme, že? (Zvlášť v případě, že šperk nemáte sami pro sebe, ale chcete jej prodat nebo darovat.) Takže tady tento zátěžový test radši proveďte rovnou doma a pokud se vám něco nebude pozdávat, přidejte nějakou tu řadu 15/0 a nebo to rovnou střihněte a zkuste znovu.
A pár tipů na závěr:
Není bezpodmínečně nutné, aby byla lícová i rubová strana kamene obšita stejně. Ba naopak. Pokud se liší tvar lícové a rubové strany (třeba jako u klasických kabošonů nebo u nepravidelných přírodních kamenů), není vůbec nic divného na tom, když bude obšití na lícové i na rubové straně vypadat jinak. A když už jsme u toho, ať už obšívám cokoliv, obvykle začínám obvykle šít rubovou stranu. Víc toho snese, nevadí když tam bude víc řad než by bylo třeba a nebo nějaká barva korálí, u které pak usoudíte že ji na lícovou stranu dát nechcete – a zejména klasický kabošon do obšití „rubem napřed“ líp zapadne a bude tam pěkně držet, než došijete tu lícovou – kde už můžete ušít jenom tolik řad, kolik je potřeba, nic víc, nic míň.
Pokud pracujete se skleněnými bižuternímí kameny, možná zrovna ty vaše budou mít na rubové straně pokov, tzv. simili – kovovou vrstvu, která slouží k tomu, aby kámen lépe odrážel světlo a více se třpytil. Ale … zrada je v tom, že při delší době nošení se tato kovová vrstva může odřít nebo poškrábat. Zkrátka a dobře výrobci tyto kameny zamýšleli zejména ke vsazování do kovu a úplně nečekali že je někdo bude zpracovávat tímto způsobem. U náušnic to většinou bývá celkem OK, ale u náhrdelníku nebo náramku to může jít … rychleji než by jeden čekal. Se člověk párkrát zapotí a už to jede 😉 Abyste zabránili poškození, je vhodné tento typ kamenů z rubové strany před obšíváním podlepit kouskem tenké kůže, koženky nebo umělého semiše a obšívat je i s touto vrstvou – a nebo se po dokončení obšívání vrátit na rub a našívat další řady (jak se budete blížit ke středu kamene, bude nejspíše nutno „ubírat“ viz bod 4 v sekci „Nesedí to?“), dokud nebude celá rubová strana tak zašitá, aby se minimalizoval kontakt s kůží.
Největší „boj“ u obšívání občas začíná už v první řadě – respektive v momentě, kdy si chcete naměřit délku první řady a ani za boha se nemůžete trefit. Pak mám pro vás dvě zprávy. Dobrou a špatnou, jak už to bývá.
Ta dobrá je, že po internetu koluje hromada tabulek, kde jsou uvedeny počty korálků v první řadě obšití pro nejčastěji používané velikosti kabošonů a rivolí. Takže pokud potřebujete nápovědu, zeptejte se Googlu na „rivoli bezel chart“ nebo tak nějak.
A teď ta méně dobrá. Občas se mi stalo, že se počty uváděné v tabulkách mírně lišily od mých vlastních zkušeností. Si myslím že to může být způsobené možnými rozdíly v použitém materiálu (značka rokajlu? druh/výrobce/značka rivolek? Možné rozdíly mezi jednotlivými výrobními várkami? Se to nezdá, ale korále jsou exaktní obor a rozdíl jedné desetiny milimetru může nadělat pěknej borčus) a nebo v tom, jak je autor zvyklý utahovat, těžko říct. Každopádně taková tabulka je velice dobrý odrazový bod, ale víte jak se to říká o tom měření a řezání, že jo? Takže ten šutr radši v průběhu šití zkuste občas přiměřit, jestli sedí – a jestli nee, zavčasu to střihněte a zkuste dva korálky přidat nebo ubrat.
Autorem návodu je naše lektorka a „dvorní šička“ Nela Kábelová. Návod je určen pro soukromé použití zákazníků korálkárny Zrzavá Kočka. Bez svolení autorky je zakázáno návod kopírovat, používat pro výuku na kurzech či vydávat v tisku. Chcete-li se s někým o návod podělit, dejte mu odkaz sem 😉
Hotové výrobky podle tohoto návodu můžete prodávat, za podmínky že budete prodávat jen to co vytvoříte vlastníma rukama a že si za své výrobky stanovíte férovou cenu, která odpovídá pracnosti výroby i ceně použitého materiálu. Prodej výrobků „pod cenou“ škodí vám i všem šikovným lidem ve vašem okolí.